Zvířatka

1. Jméno 5. znamení zvířetníkového, označeného W, jdoucího od 120° do 150° délky. 2. Jméno 2 souhvězdí na severním nebi: [Lev] malý (Leo minor), souhvězdí navržené Hevelem mezi Lvem velkým a Velkým medvědem, obsahuje 40 hvězd pouhým okem viditelných od 4. vel. počínajíc, mezi nimi měnlivou R, jež klesá od vel. 6,2 pod 11. vel. za 369.4 dne.-[Lev] velký (Leo major jde od 137²/₃° -177¹/₂° rektascense a od 0° -32° deklinace, od Raka na záp. až ke Kšticím Bereniky a Panně na východě. Flamsteed udal v něm 95, Heis 161 hvězd pouhým okem viditelých. Mezi nimi je a 1. vel. (Regulus), označující srdce Lva; je to hvězda bílá I. typu dle Secchiho. Nad ní jsou jasné hvězdy h, g a z, g 2., ostatní 3. vel. Zcela na východě, na oháňce Lva, je b vel. 2. (Denebola), tvořící s hvězdami d a * dále na vých. trojúhelník. Mezi hvězdami Lva je několik podvojných, na př. Regulus; průvodce fysicky s ním spojený je vel. 8.4 a skoro 3' vzdálen. Struve pokládá za nejkrásnější hvězdu podvojnou na severním nebi g; hlavní hvězda 2. vel. je zlatožlutá, průvodce 3,5 vel. červenozelený. Dle Dobercka obnáší doba oběhu 402.6 roku. Na pravé přední tlapě w je vel. 6,2 a má průvodce objeveného W. Herschelem 8. ún. 1782 vel. 7., kterého je nesnadno rozeznati pro malou vzdálenost; obnášelať r. 1825 0,97'', 1833 0.45'', 1835 0,3'', r. 1841 nebyl průvodce viditelný, 1875 obnášela vzdálenost opět 0,4''. Doberck vypočetl dobu oběhu 110,8 roku. Dále je měnlivá R na přední pravé tlapě, kterou objevil Koch r. 1782. Dle Schönfelda obnáší perioda 312,9 dne, max. 5,2, min. 10. vel. Hvězda ta je sytě červená, vidmo bylo dle d'Arresta přerušeno tmavými pásy. Souhvězdí vykazuje též několik teleskopických mlhovin, na př. 2 mezi hvězdami i a *. VRý.